Historie knihovnictví

 

KNIHTISK V Č. ZEMÍCH

pol. 15. st. vhodné podmínky pro rozvoj knihtisku u nás, podpora Jiřího z Poděbrad, vzdělanost se šíří mezi měšťany, 4 centra:

Plzeň: Kronika trojánská, latinská statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic 1476, Mikuláš Bakalář Štětina

Vimperk: Jan Alakraw – kočovný tiskař, 19. st. – tisky malých modlitebních knížek – zdobeny kůží, zlatem, perletí

Brno: 1485 1. tisky (pouze do r. 1488) Konrád Stahel, Matyáš Breinlein – odešli do Olomouce, tisky pro olomouckou diecézi, Uherská kronika (Chronica Hungororum) pro pána Thurolczyho, Jan Jakub Canis – Knížka o studiu práva

Praha: 1487, Jonáta z Vysokého Mýta, Jan Kamp – tiskl v tiskárně Jana Severina do 16.st., r. 1501 1. tištěný kancionál Piesničky, Beneda

další města:

Kutná Hora – Martin z Tišnova – Česká ilustrovaná bible

Olomouc – konec 15. st. Konrad Baumbarten, 51 prvotisků – Morava – latinsky, Čechy – česky, Zdeněk Václav Tobolka – Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. st. = soupis č. prvotisků, 8o l. 20. st. – doplnění soupisem - Ema Urbánková

 

16. – 17. st . 1. buržoazní revoluce – napomáhá šíření humanistických myšlenek z It., vzestup prům. výr., rozvoj vědy a techniky, pozornost věnována přír. vědám, vych. nejrůznější tisky – přizpůsob. praktickému využití – nový formát (osmerka, kvart – 25 a 35 cm), nové druhy gotického písma (N, Čechy), nové formální vybavení knihy, rozvoj ilustračních technik: dřevořez – pro potřeby knihtisku zdokonalil Albrecht Dürrer, Lucas Dranach, Hans Holgein ml., mědirytina – 17. st. – tisk z hloubky, Karel Škréta, Václav Holar, pol. 16. st. v tisku 2 tendence: krásná umělecká díla – antičtí autoři a lidová lit. – nízká úroveň, od 16. st. označení tiskárny v knize (později nakladatele = signet, Johann Frobenius – 15. – 16. st., Bazilej, jaho tiskárna – středisko human. vědy (překladatelé, vědci), vyučil se u něj Melantrich z Aventina – pod jeho vlivem vytvořil svůj signet, Zikmund Hrubý z Jelení u něj působil jako korektor, Jan Blahoslav

Francie – rodina Etienů

Holandsko – 16. – 17. st. tiskárna Elsevierů – dodnes, malé republiky – Respublica Bojema – Pavel Stránský, didaktická díla Komenského

Rusko – knihtisk později, 1564 1. vytištěná kniha – Skutky apoštolské – vydal Jvan Fedorov, Petr Mstislavec

České země:

16. st. příznivé podmínky pro knihtisk, omezení Ferdinand I., 1537 zákaz tisku mimo Prahu a Brno – pro porušování odvolán 2. pol. 16. st. – největší rozkvět českého knihtisku

Kampova tiskárna Praha – Pavel Severín z Kapí Hory, Jan Severín, Mikuláš Konáč z Hodíškova – 1. human. a ren. tiskař, dále vydavatel, spisovatel a překladatel, František Skorina – tiskl ruské knihy

tiskárny Č. bratří – Litomyšl, Ml. Boleslav – Jiří Štyrsa, Prostějov, Luleč, Náměšť – Kašpar Prostějovský, Olomouc – Jan Günther

Jiří Melantrich z Aventina – vrchol č. knihtisku, 1552 se osamostatnil – shromáždil okruh spolupracovníků – Tadeáš Hájek z Hájku, Sixt z Ottersdorfu, Petr Ondřej Matthiolli, jeho tisky dokonalé po typologické stránce, více typů písma, 4 jazyky, Matthioliho herbář s předmluvou od Hájka, Bible – několik vydání = „melantrišky“, Postila

Daniel Adam z Veleslavína = Melantrichův zeť, vydával hlavně slovníky

1562 Tiskárna Č. bratří v Ivančicích – 1. kolektivní podnik, vydává kancionály, Nový Zákon, 1578 přenesena do Kralic – tisky pod ochranou Karla Staršího ze Žerotína, 6 dílná Bible kralická + marginálie (krajničky), Biblička pro děti, Žalmy Jiřího Strejce, tiskárna přemístěna do Prostějova – Lešno, zde vyhořela, část zařízení v Kralicích – expozice, 1956 nález liter

Období pobělohorské – přenesení knihtisku Č. bratru na Slovensko – do 18. st. – knihtisk u nás ochromen – Jezuitská akademická tiskárna u sv. Klimenta na St. Městě – zařízení od Melantricha, Jan Arnold z Dobroslavína tiskl na Malé Straně, Václav Klejch – knihy ze Žitavy - „špalíčky“

17. – 18. st. obd. buržoazních revolucí – rozvoj výroby, přír. vědy, ovlivnění společ. věd. – 18. st. – materialisté, encyklopedisté, knihtisk se přiklání k jednoduchosti, strojní výroba papíru – změna ve výrobě knihy

1799 stroj na výrobu papíru Louis Robert

1810 rychlolis Karel König – stroj s tiskařským válcem – přitlačoval arch na tiskovou formu, kt. se pod ním pohybovala

tisk z výšky – knihtisk, dřevoryt, dřevořez

tisk z hloubky – mědiryt – zdokonalil Karel Klíč – heliogravura – založeno na leptání do desky

litografie (kamenotisk) – 18. – 19. st. Alois Senefelder – lit. je založena na tisku z plochy – tisknoucí a netisknoucí místa v 1 rovině, probíhá fyzik.-chem. proces – užívá se jednozrnný vápenec upravený tak, aby na tisknoucích místech přejímal mastnou barvu a na netisknoucích místech ji odpuzoval, 19.st. hlavní technikou barevné reprodukce.

ofset – vznikl postupným vývojem litografie = tisk z plochy (Adamov u Brna – vývoj ofsetových strojů)

 

TIŠTĚNÁ KNIHA 18. A 19. ST.

udržuje si ráz krásného předmětu

tiskaři – snaha o zdobnou typografickou úpravu knihy – krásné písmo, kvalitní papír

Anglie: John Baskerville (1706 – 1775) vydával římské klasiky (např. Vergilia), důraz na krásné písmo – ovlivnil evropský knihtisk

Francie: François Ambois Didot, Firmin Didot (bratři) užívali krasnou antikvu, zdokonalili knihtisk zavedním stereotypie – způsob odlévání sazby celých stran, položili základ mírám typů – stanovení typografických měr a výšek písma – měří se v bodech

Itálie: Giambattista Bodoni – Parma, skvěle uspořádaná sazba, oprostil knihu od všech ozdob – knihu zdobí pouze typografické prvky.

Čes. země: pokračuje všeobecný úpadek knihy – po stránce typografické i obsahové, vych. knihy latinské, německé (švabach), náb. spisy (fraktura), 18. / 19. st. vlivem národního obrození dochází k obsahové proměně knihy – objevují se díla historická, jazykovědná, je vydávána původní česká krásná literatura, tiskárny: Akademická jezuitská, Arcibiskupská svatovojtěšská, soukromé: Karel František Rosenmüller, Bohumil Haase, Jan Hostivít Pospíšil (Hr. Kr.), 2. pol. 19. st. *dalších tiskáren, kniha – užitkový pm, jednoduchost, střízlivost, důsledné používání latinky jako tiskového písma, 19. st. vznikají potřebné užitkové knihy, snahy o krásnou knihu, William Morris – Anglie, návrat k dřevorytům – u Morrise studovala Zdenka Braunerová, po návratu do Čech vydala Mrštíkovu Pohádku máje, Vojtěch Preissig – ilustroval Karafiátovy Broučky (1909), Bezručovy Slezské písně, Karel Dyrynk – 2 knihy o typografické úpravě: Krásná kniha a její technická úprava, Pravidla sazby typografické

 

KNIHOVNY, ROZVOJ KNIHOVNICTVÍ

knihovny zámecké (soukromé)

měšťanské

klášterní

 

obd. pobělohorské – rozvoji knihoven napomohla snaha Habsburků o ovládnutí Čech a Moravy prostřednictvím katolického náboženství – výrazná podpora a zakládání klášterů (jezuité, piaristi, kapucíni), postupně byla země kláštery přesycena – rušení těch, které nevykonávaly veřejně prospěšnou nebo vzdělavatelskou činnost (Josef II. – 1771 – 1790)

knihovny cisterciáků a johanitů – školní činnost

knihovny benediktinů, augustiniánů a premonstrátů – vědecká činnost

knihovny jezuitů – pedagogická, vědecká a misionářská fce

Knihovny:

Břevnov – benediktini, rozvoj po 30leté válce, architekt Kryštof Diezenhoffer – syn Kilián Ignác (baroko), obrovská místnost, na stropě alegorická malba s tematikou vzdělávání, po obvodu dřevěné regály, fond – 33 svazků, 100 rukopisů, 28 prvotisků

Broumov – benediktini, empír, F = 14 000 sv., rukopisy, 40 prvotisků, převládá katolická lit., 2 odd.: Libri prohibiti (českobratrské a interské ? tisky), tisky novokřtěncu tištené Baltazarem Hubmayerem, vzácné tisky Jana Staršího Hodějovského, texty divadelních představení pořádaných v Broumově

Rajhrad – benediktini – po 30leté válce centrem vzdělanosti, studijní centrum, převor Antonín Pirma – rozšíření knih. o osobní odkazy faráře Jakuba Novotného, vyšehradského a brněnského kanovníka Ferdinanda B. z Ullersdorfu a kralického děkana Kašpara Höckera, obs. bohemika, prvotisky, barokní sál zdoben nástropní freskou (Etgensen 1735), Bonaventura Pitr (historik, převor), Otmar Conrad vybíral cenné tisky ze zrušených klášterů, po jeho † Rahhrad = samostatné opatství + knih., využívána historiky – Řehoř Volný, Dr. Béda Dudík, miscellanea – soupisy rozličných spisů

Strahov – premonstráti – 1671 z popudu opata Jeronýma z Hiruheimu postavil stavitel Jan Dominik Orsi z Orsiny, starší barokní sál s freskou – oslavou vzdělání a usilovného snažení, Filozofický sál – 1771 vybaven regály z Louckého kláštera u Znojma (zrušen Josefem II.), freska – Antonín Mautberš – Svízelná cesta lidského ducha za pravdou, 110 000 sv. knih ze všech vědních oborů, četné rukopisy (nejcennější Strahovský evangeliář), prvotisky Mikuláše Bakaláře (Plzeň), část skončila ve Švédsku jako válečná kořist – knihovna doplněna F jiných knih. Bohumír Jan Dlabač – Nový Zákon („Dlabačův“), Cyril Straka

Nová Říše – premonstráti – 1641 přeměněn z ženského na mužský, zbufování knihovny ze soukromé knihovny Proboštů + knihy ze zrušeného kláštera v Telči + F klášterů zrušené Josefem II., do r. 1808 při klášteře gymnázium, 19. st. doplňování F – staré tisky, rukopisky, prvotisky, F = různorodá lit. – řečtí, římští klasici, filozofie, zeměpis, lékařství, přír. vědy, slovníky….

Brno – minorité kniha příjmů a vydání 1738 – 1784 – dary a odkazy členů řádu knihovně, budování končí poč. 20. st., monumenta, germánie, historika

Brno – kapucíni – Ladislav Berka z Dubé a Lipé ho dal vystavět, stav kapucínů posilovali Poláci a Italové, F = zpočátku 60 sv., 1645 klášter stržen, nový klášter na nynějším Kapucínském náměstí (1651), knihy od kartuziánů, dominikánů, nová knihovna v místech Trenckova traktu, barokní sál s freskou od Josefa Šterna, regály – rokokové ozdoby, do r. 1822

Činnost klášterních knihoven zastavena v r. 1950 – péčí o tyto knihovny pověřena tehdejší státní (dnes Národní) knihovna, spolupráce s vědeckými knihovnami, snahy začlenit klášterní knihovny do vědeckých, v současnosti restituce – navracení knihoven řádům

 

Zámecké knihovny, 17. – 19. st.

sálové řešení interiéru, empírový nábytek (Kynžvart, Rájec nad Svitavou), účelové zařízení (Č. Krumlov), čistý empír (Kačina), pseudogotika (Lednice), 30letá válka – rozebrání většiny F zámeckých knihoven, rozprodání (Lobkowitzká knihovna prodána NK)

Buchlov – 1 z nejstarších barokních knihoven, uložena v gotickém hradním paláci, budována již za Zástřizlů, dále Petřvalští, poslední část budovali Berchtoldové – od r. 1808 – rozmach, uspořádání, Leopold Berchtold – doplnění knihami z teologie, práva, historie, beletrie, spisy o démonologii, encyklopedie, filantropie, ekonomie, soudobá moravika, Bedřich Berchtold – lékařská literatura, přír. vědy, Zikmund Berchtold, F – 38 ks rukopisů

Kroměříž – knihovna olomouckého arcibiskupství, * v 18. st. – Karel II. Lichtenštejn z Kastelkornu, plánovité doplňování – přednost teologie, pak právo, historie, současně sloužila nově založené koleji piaristů, původní barokní knihovna – Knihovna stará, r. 1875 Knihovna nová, Josef Štern – fresky, Antonín Breiteubacher – zpřístupnění veřejnosti, F – moravika, do pol. 20. st. 40 000 sv.

Mikulov – 2 cenné knihovny – stará Dietrichštejnská – 1645 – odvezena do Švédska, nová Dietrichštejnská – 1933 – rozprodána v aukcích (Vídeň, Švýc.), Dietrichštejnové se zbavovali nekatolických knih, součást Knihovna Ferdinanda Hofmana, majetek univerzitní knihovny v Praze – rukopisy, prvotisky

Frýdlant – Gallasové, Clam-Gallasové, * 2. pol. 17. st., knihy vázány v hladkém pergamenu, zdobeny supralibros, F = franc. beletrie 18. st., příležitostné tisky, teatralia – 78 rukopisů

Opočno – Rudolf Coloredo-Wallasee – nakladatel, F = histor. pr. lit., lit. o architektuře, 18. st. Mausveldové (později Colorado-Mausveldové), Francouzská knihovna – práce k dějinám evropské politiky, soubor tisků o Řádu Zlatého rouna

Hrubý Rohozec – od 2. pol. 19. st., F = tematika 30leté války, dějiny Lotrinska 17. st., tisky ze Španělska 16. – 17. st., beletrie N a Fr

Slavkov – Kounicové, 2800 sv., Václav Antonín Kounic – kancléř M. Terezie, Josefa II., doplňování – architektura, stavitelství, knihy bez ohledu na cenzuru (fr. revoluce), poč. 19. st. vymírá moravská větev Kouniců, úplná sbírka legislativních dokumentů od dob M. Terezie, Josefčina knihovna (2. žena posledního Kounice) – beletrie, kuchařky, Mein Kampf

Rájec nad Svitavou – zaměř. na přír. vědy a techniku, hornictví, 42 000 sv., Hugo Salm – největší rozkvět, architektura, geometrie, alchymie, astronomie, botanika, lékařství, návštěvy osobností – J. Dobrovský, Ferd. von Saar – rak. básník, F sepsán v 50. letech – katalog

Vizovice – Heřman Hanibal von Blümegen, F = italské tisky, teologie, historie, právo

Vranov nad Dyjí – Mnizsky – polská hrabata, doplňovaná Stadickými, F = převážně francouzská beletrie

Kynžvart – doplňování za Klementa Metternicha (rakouský kancléř), F = staré tisky z benedikt. kláštera Ochsenhausen, latinský pentateuch, prvotisky – Didot, Baskerwille, Bodoni, Aldo S. Manucius, lékařství, přírodověda, právo, teologie, rukopisy Al. Dumase – dnes ve stát. archivu v Praze, dochován Metternichův psací stůl, dobrá úroveň katalogizace

Orlík – zal. Karel Filip Schwarzenberg (vítěz nad Napoleonem u Lipska), F = vojenská literatura CS, přírodovědná lit. – botanika, lesnictví, lovectví, stavitelství, umění, soudobá i historická díla, napoleonská tematika, beletrie – anglická, německá, francouzská, ve 20. st. díla heraldická + č. beletrie, Josef Pekař – historik Schwarz.

Praha – knihovna Kinských – Starom. nám., 30. l. 19. st. Rudolf Kinský – snaha založit v rámci Matice české českou národní knihovnu (brzy †), 20. st. Zdeněk Václav Tobolka – katalog

Náchod – Smiřičtí (pův. majitelé – nic se nedochovalo), Oktavius Picolomini – budování knihovny – it. lit., Petr Kuronský, kněžna Zaháňská, 6000 sv. z Ratibořic (doplnění), Dante, Tasso, Calderon, Cervantes, Moliere, Schaumbur-Lippe – Náchod a Ratibořice

Ratibořice – právní a úřední tiskoviny, beletrie, zemědělská literatura

Náměšť nad Oslavou – Žerotínové, Haugvicové, 18. – 19. st., nevyhraněná tematika

Boskovice – F franc. lit, vál. lit.

Lysice – od poč. 19. st., vlastníky rodina Dulských z Třebomyslic, několik částí – nejvýznamnější knihovna Marie Ebner-Eschenbachové „moravská Němcová“, knihovna Ervina Dubského – geografie, historie, astronomie, námořní plavba, dějiny umění, jeho malířské práce, knihovna Albrechtova (†1971) – beletrie v němčině, francouzštině, angličtině, češtině

Pernštejn – knihovna Mitrovských, fr., it. ang. beletrie, Velká francouzská encyklopedie, konec 18. st. lékařská lit. (Jan Nepomuk Mitrovský), 19. st. tisky sběratelské (Vladimír Mitrovský)

Kačina – Chotkové (manželka Ferd. d’Este - † Sarajevo), F = militaria, cestopisy, mapy, časopisy, div. a operní libreta (operní odd. Nár. muz.), soubor mědirytin – ex libris

 

CLAVIS = souborný katalog zámeckých knihoven, odd. zámeckých knihoven při knihovně Nár. muzea v Praze

 

POČÁTKY VEŘEJNÝCH KNIHOVEN

Vznik pražské univerzitní knihovny

1777 zpřístupnění veřejnosti – na základě císařského dekretu

1773 – zrušení jezuitského řádu

základ = knih. Klementinská + Karolínská knih.

Vyhláška o otevření c. a k. universitní knihovny

Charuel – z Klementina – po jeho † Karel Rafael Ungar (premonstrát) se ujímá vedení, Meude – z Karolina

Karel Rafael Ungar – přísun knih ze zrušených klášterů (přebytky), zavedl pominný výtisk pro NK od tiskařů – 1807, založil oddíl českých knih Bibliotheca Nationalis, zavedl signování fondu – signatury nejstarší části F se používají dodnes

Antonín Spirk – dokončil abecední katalog

Pavel Josef Šafařík – 1847 vymohl dotace na nákup knih, zavedl plánovité doplňování F

Josef Truhlář – soupis latinských a českých rukopisů

 

 

 

 

 

MĚSTSKÉ KULTURNÍ CENTRUM PODĚBRADY
NAMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO 1/I
PODĚBRADY
TELEFON / FAX: +420 325 612 505
EMAIL: info@ipodebrady.cz
www.ipodebrady.cz

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUM PODĚBRADY